Účelem Nadačního fondu Sarepta je humanitární a duchovní pomoc lidem jiných kultur jak v zahraničí, tak i v České republice. Poskytujeme příspěvky na humanitární a rozvojovou pomoc lidem v nouzi, na rozvoj a realizaci křesťanské misie prostřednictvím propagace, vzdělávání, informační a poradenské pomoci církvím, organizacím a jednotlivcům. Naším cílem však není pouze rozdávat chudým lidem peníze. Naše programy jsou zaměřené na to, aby se každý jednotlivec, který je součástí těchto programů, byl schopen osamostatnit a stát se přínosem pro své okolí. Máme velkou výsadu, že spolupracujeme s místními obyvateli v zemích třetího světa a pomáháme jim v chodu jejich neziskových organizací. Toto nám dává nejen příležitost ujistit se, že investované finanční prostředky jsou 100% využity v oblastech, pro které jsou určeny, ale máme také přímý kontakt s těmi, kteří z těchto prostředků mají prospěch.
Jak jsme začali
Nadační fond Sarepta byl založen jednotlivci, kteří už mnoho let jezdí do zemí třetího světa a pracují s lidmi těchto kultur. Na svých cestách jsme často svědky situací, ke kterým se nedá jednoduše otočit zády a neposkytnout pomoc. Jednorázová pomoc však často nestačí, a proto jsme se rozhodli zahájit několik projektů, které by přinesly dlouhodobější a dalekosáhlejší změny k lepšímu v životě lidí, pro které jsou určeny.
Na začátku se některé věci mohly jevit jako bláznivé – je vůbec možné, aby malá skupinka obyčejných nadšenců zaopatřila školu na druhém konci světa, a to bez podpory státu, velké církve a nebo bohatého mecenáše? Ukázalo se, že možné to je, a školou na Filipínách v letech 2010 až 2020 prošlo téměř 100 žáků. K tomu se přidaly další projekty – v Etiopii, Nigérii, ale také v České republice. Naše práce každým rokem narůstala, až přesáhla finanční možnosti několika málo jedinců. Proto jsme se rozhodli založit nadační fond. Věříme, že lidé, kteří chtějí pomáhat, se najdou. Doufáme, že stejně jako my, i vy se nadchnete pro to, abyste změnili něčí život.
Co znamená “Sarepta”?
Název Sarepta znamená „zlatnická dílna“ a pochází z příběhu, který je zapsán v Bibli v První knize královské 17. kapitole. Tento příběh se odehrává v Izraeli v období velkého sucha a nedostatku vody a potravy. Prorok Eliáš byl poslán do cizí země k chudé vdově, která žila ve městě Sarepta. Eliáš do Sarepty, „zlatnické dílny“, nepřišel obchodovat ani pracovat se zlatem, ale proto, aby této vdově ukázal Boží charakter. Vzal Boží charakter, který je mnohem cennější než stříbro a zlato, a zapracoval ho do života této chudé a opuštěné ženy. Udělal vlastně stejnou práci, jaká se dělá ve zlatnické dílně – jenom s něčím mnohem cennějším.
A o to usilujeme i my – přinést změnu do životů lidí, se kterými pracujeme. Změnu nejen v materiální oblasti, ale převážně změnu charakteru. Naším hlavním posláním je zapracovat Boží charakter, který se přirovnává k ryzímu zlatu, do životů těch, ke kterým jsme posláni.